Územní studie ČESKÁ LÍPA
Územní studie zpracovává nový masterplan pro území o rozloze 23 ha nově zastavitelné plochy mezi stávajícím sídlištěm a novým městským okruhem včetně návrhu nových veřejných prostranství, uliční sítě a uspořádání uličních profilů. Návrh zahrnuje hlavní páteřní a vzájemně se křížící krajinné osy, které procházejí celým zájmovým územím mezi stavebními bloky pro bytové domy, rodinné domy a vila-domy.
PROJEKT
Urbanismus
MÍSTO
Česká Lípa (ČR)
AUTOR
Ing.arch. Tomáš Beneš
Ing. Andrea Junková
Ing.Kristýna Haisová
KLIENT
Město Česká Lípa
FÁZE
Územní studie
ROK
2022
Struktura a dimenze nově navržených budov v jednotlivých blocích je navržena různorodá tak, aby dobře reflektovala navazující stávající struktury a krajinu. Stávající tvrdý přechod osmipodlažních domů v sídlišti je „změkčen“ plynulou změnou povolené výšky staveb.
Regulované výšky jsou různé i v rámci jednotlivých bloků a jsou navržena také ustupující podlaží.
V kontrastu k unifikovanému sídlišti tak vznikne rozmanitá struktura různě vysokých domů s velkými terasami v místech ustoupených podlaží. V navazujících strukturách města chybí jasné kompoziční osy, které by determinovaly uspořádání nově navrženého území. Základním tématem kompozice lokality proto není bulvár nebo hlavní ulice, od které by se struktura odvíjela. Hlavním prvkem jsou zde dvě parkové osy směřující do krajiny, které jsou určeny pěším a cyklistům, hlavní dopravní tahy obsluhující území jsou z hlediska uspořádání podružné. Obě parkové osy jsou částečně funkční již ve stávajícím stavu, jedná se o cyklostezku a významnou turistickou trasu.
Návrhem jsou stávající trasy mírně upraveny, především v místě jejich křížení, kde navazují na náměstí. Prostupnost územím spolu s dobrou dopravní obslužností je důležitá pro atraktivitu
území. V místech křížení hlavních tras se nachází centrální veřejná prostranství. Ta navazují především na diagonální parkovou trasu procházející územím od severozápadu k jihovýchodu.
Základní koncepce návrhu vegetačních ploch respektuje navrženou urbanistickou strukturu, zejména napojení intravilánu na novou zástavbu, hlavní diagonální propojující osy a návaznost na okolní krajinnou zeleň.
Hlavní uzel na styku hlavních kompozičních os je řešen zpevněnou plochou a navazující vegetace vzhledem k reprezentativnosti místa a zvolenému typu výsadeb. Směrem od uzlu se z městské okrasné výsadby pozvolna zeleň rozvolňuje do více krajinné struktury.
Podél hlavních diagonálních os jsou navrženy dva liniové parky severojižní a západovýchodní, v severní části území se dalším liniovým západovýchodním parkem napojuje území na sousední krajinný celek.
Květnaté louky / luční porosty jsou v západovýchodním stupňovány směrem k autochtonní vegetaci z okrasné do krajinářské struktury. Květnaté louky / luční porosty jsou v severojižním a severně položeném parku použity v celé ploše, gradaci v tomto případě zajišťuje retence a vegetace. Travní porosty jsou tvarově přizpůsobeny grafice areálu.
