Celková koncepce nového řešení vychází ze stávajících funkcí a jejich rozšiřování. Pozice pobytových ploch jsou výsledkem citlivého průzkumu pohybu světla po pozemku ve vztahu k novému objektu.
Takto byla určena pozice hlavní pobytové terasy a z ní vycházejícího obvodového chodníčku, který se v nejnižší části kolem domu mění ve schody. Vzhledem k požadavku snadné modifikovatelnosti této
netradiční pobytové a provozní plochy byly zvoleny masivní dřevěné pražce. Pražce je snadné použít jako moduly pro stavbu plochých i prostorových objektů a zároveň je velmi snadné vystavěné plochy
prolnout s plochami nezpevněnými (trávník, záhony). Třešničkou na dortu tohoto prvku je skrytá poetická spojitost mezi původním ukládáním zápražáků a posunutým ukládáním nových pražců.
Oboje vytváří měkké linie kolem domu a lichotí původnímu vzezření staré podkrkonošské roubenky.
Kolem prvku terasy a nových terénních úprav jsou potom uspořádány všechny ostatní prvky. Jedním z největších problémů v místě je nedostatek světla. Tento nedostatek je částečně způsoben expozicí svahu, jehož úpravy jsou vzhledem k umístění objektu a průběhu pozemku takřka nemožné; částečně světlu brání z východní strany přiléhající hustý porost. Na základě problému se světlem vznikly také požadavky nízkého osázení západního svahu, citlivá práce se dřevinami kolem domu či lokalizace některých funkčních prostor, na kterých by světla mělo být dostatek. Terén je na několika místech zmírněn pomocí násypů a kamenných zdí. Směr průběhu zídek je určován přirozeným průběhem svahu, čímž dohromady vytváří zídky na zahradě milou křivolakou grafiku. Podél zídek je navržena nová vegetace v podobě pestrých trvalkových záhonů, osázen je také západní remízek, aby byla dlouhodobě usnadněna jeho údržba. Do zahrady je pak navržena řada nových dřevin, čímž je celá zahrada zásadním způsobem zmlazena a připravena pro nový vývoj do budoucna.