Imaginario

ZAHRADNÍ POKOJÍČKY

         
Zahrada základní školy v Čečelicích je zahradou tvořenou pro děti a s dětmi se zaměřením na environmentální vzdělávání. Tématem je souznění člověka s přírodou, což je vyjádřeno jak použitými materiály, tak programovou náplní. Celý nový koncept zahrady se snaží citlivě uchopit její stávající stav a do něho vložit nové zásahy. Nejdříve je prostor vyčištěn od nefunkčních prvků a do vzniklých prostorů jsou vkládány “zahradní pokojíčky”, každý vždy s určitou náplní. Zahradní pokojíčky jsou částečně vymezeny živým plotem a dubovými lavicemi. Zahrada dostává vnitřní řád a stává se daleko lépe přehlednou.
           

PROJEKT

Školní zahrada

MÍSTO

Čečelice (ČR)

AUTOR

Ing. Andrea Junková

Ing.arch. Alena Roztočilová

KLIENT

Obec Čečelice

FÁZE

Realizováno

ROK

2020

Celá zahrada  je obalena keři, záhony nebo popínavkami a je doplněna stromy s plody nebo listy, které jsou pro děti zajímavé buďto k jídlu, nebo k tvorbě (jabloň, kaštan, líska, javor). Koncept vegetace je založený na květeně inspirovanou přirozenou vegetací lokalitě doplněné rostlinami pěstovanými na tradičních zahradách a také tak, aby je děti snadno poznaly.
Ve vstupním prostoru, který bude hojně využíván také rodiči žáků, je kladen důraz na estetické působení. Mimo okrasných záhonů a laviček se zde nachází zpevněná cesta vedoucí až ke vstupu. Následuje úzký prostor, který je zveleben štíhlými stromy. Tyto stromy mohou být dětmi zdobeny nejen na svátky, ale také mohou být závěsnou galerií. Stávající betonový povrch u přístřešku je zakryt dřevěnou terasou, do níž jsou částečně zapuštěny pěstební záhony. U nich je umístěn kompost a okrasný záhon s kamenným valem určeným pro úkryt různých živočichů a sluneční hodiny na zdi. V prostoru kolem pískoviště dochází k úpravě povrchu a doplnění nízkými keři a lavičkami. Podél budovy vede cesta smyslů, v níž jsou použité různé materiály, které mohou děti objevovat bosými chodidly. Navazuje na louku, jejíž masa bude použita jako bioodpad do kompostu. Domeček z vrbového proutí je částečně zasazen do louky a kolem něj je v louce ponechán kruhový prostor pro snadnější údržbu i pro pohyb dětí. Dále se v tomto prostoru nachází indiánské teepee a dohromady tyto tři „stavby“ tvoří žákům jakousi vesničku, která může sloužit nejen jako úkryt, ale i pro nejrůznější hry. V rohu zahrady je ohniště, které lze využit i jako shromažďovací prostor. Kolem ohniště je zpevněný kamenný povrch, který vytváří “mapu nerostů”. V okolí nejsou žádné lokální zdroje kamenů, proto jsou použity typické druhy z různých koutů země. Druhy kamenů jsou v ploše rozmístěny tak, aby znázorňovaly typické oblasti výskytu druhu nerostu vzhledem ke světovým stranám. Druhy a naleziště jsou popsány a je doplněna směrovka světových stran pro lepší orientaci nejen v této mapě nerostů.
Návrh zahrady byl tvořen za pomoci dětí ze školy. Děti si mimo jiného přály sledovat motýly, hmyz, ptáky a jiné živočichy, pochutnávat si na plodech ze zahrady, poznávat různé druhy dřeva a mít v zahradě sluneční hodiny. Aby mohly pozorovat motýly, byly na zahradě umístěny motýlí keře. Dále na zahradě přibyl hmyzí hotel, ptačí budka, různé úkryty pro živočichy.